Pracoviště Bosna, které se nachází v areálu provozní části Zoo Praha, je zázemím pro čtyři ročníky chovatelů cizokrajných zvířat. Právě zde každé ráno nastupují na výuku odborného výcviku, který absolvují v samotné zoologické zahradě. Když však odpolední program na konkrétním pracovišti skončí dříve, nebo naopak na vyžádání ošetřovatele začne později, žáci pečují o zvířata na učebně. Tu jsme v posledním roce značně rozšířili a tak krom obratlovců, které studenti dobře znají – bodlinatky zlaté (Acomys russatus), jihoamerických chundelatých hlodavců – osmáků degu (Octodon degus) a trojice zebřiček australských (Taeniopygia guttata castanotis) má i spoustu dalších bezobratlých nájemníků, kteří se zabydleli v nově pořízených teráriích, flexáriích a insektáriích. 

Žáci zde můžou opečovávat pestrou kolekci strašilek z tropů celého světa – strašilky ďábelské (Peruphasma schultei), “rudopásé” (Anisomorpha paromalus), “Palaui” (Tisamenus sp.), ostruhaté (Eurycantha calcarata) a australské (Extatosoma tiaratum). Dalším hmyzem, maskujícím se za suché větvičky, jsou pakobylky rohaté (Medauroidea extradentata) nebo listovitě vyhlížející lupenitky filipínské (Phyllium sp.). Lesní hrabanku brázdí obrněné mnohonožky obrovské (Archispirostreptus gigas), které se dorůstají až 33 cm a naopak drobnější stromové mnohonožky olivové (Telodeinopus aoutii). Skoro až pravěký vzhled mají plochule páskované (Coromus vittatus) a stíněnky dračí (Desmoxytes planata).

Největší hlemýždi naší planety oblovky žravé (Achatina fulica) dělají svému jménu skutečně čest a jejich terárium je potřeba hojně zásobovat zeleninou, aby se ukojil jejich apetit. Velkou vzácností (a zvláštností) je amazonský poloplzák – ariofant Martensův (Parmarion martensi), který má malou ulitu, kterou je schopen dle libosti zatáhnout do těla a překrýt pokožkou nebo ji naopak naplno vystrčit z těla, jako prazvláštní žlutohnědý batůžek. Trojici plžů doplňuje jamajský slimák palačinkový (Veronicella sloanei) u něhož byste jen těžko hledali nejen ulitu, ale i hlavu, protože když se zrovna nepohybuje, tak má hlavu i tykadla překryté kožním lemem. Těm se na Bosně zalíbilo natolik, že už nás obdařili desítkami mláďat.

Na kvasících banánech tu hodují pestře zbarvení dospělci zlatohlávků “klanoskvrnných” (Pachnoda fissipunctum), zatímco jejich tlusté larvy v substrátu pod nimi zpracovávají hrabanku.

Jako zdravotní policie slouží tropické stínky plstnaté (Trichorhina tomentosa) a škvoři jižní (Euborellia annulipes), kteří efektivně rozkládají listí, kořeny, brambory i mrtvá tělíčka hmyzu, které jim do insektária předložíme.

V síťovaném viváriu máme několik kukel martináčů pajasanových (Samia cynthia) a s napětím očekáváme, až z nich vylezou pestří dospělí motýli.

A konečně – vše ze stínu terária ve spodní části regálu pozoruje osm drobných očí – všestranný lovec, před jehož kusadly a osmi rychlýma nohama neuteče žádný hmyz. Respekt budící, ale o to krásnější argentinský sklípkan korálkový (Acanthoscurria geniculata), který je ale při opatrné manipulaci klidný a kontaktní. A vedle něj jeho menší příbuzný – jediný pravý evropský sklípkan – sklípkan jeruzalémský (Ischnocolus jerusalemensis či Chaetopelma olivaceum). A posledním obyvatelem, kterého určitě dobře znají fanoušci Harryho Pottera jako oběť „kleteb, které se nepromíjejí“, je krabovec Damon diadema s velkými klepetovitými makadly a tenkým párem vláskovitých končetin, kterými propátrává veškeré skuliny v teráriu a hledá kořist.

Naši žáci tak mají skutečně pestrou paletu živočišných druhů, o něž se mohou starat. A výsledkem je, že už se nám některé z nich úspěšně rozmnožily. Do budoucna plánujeme tuto sbírku ještě o něco rozšířit.

RNDr. Jan Křivánek a Ing. Tereza Laštovková

RNDr. Jan Křivánek a Ing. Tereza Laštovková